Imbolc – Svátek světla, naděje a nových začátků

1. února po západu slunce a pak celý den 2. února❣

---

Venku je ještě chladno. Sníh možná ještě pokrývá zem, větve stromů jsou holé, a přesto – cítíš to? Ten jemný závan, tichý šepot přírody, která se pod povrchem probouzí. Světlo pomalu přibývá, dny se protahují. Je tu příslib. Příslib jara, nových začátků, prvních jarních květin, prvních mláďat, prvních lásek.

Imbolc je jeden ze čtyř hlavních svátků kola roku. Slavil se 1. února a později přešel do křesťanské tradice pod názvem Hromnice, které se slaví 2. února. Říká se jim také svátky světla – „Na Hromnice o hodinu více.“

Hlavní svátky kola roku jsou spojeny s různými archetypy ženy: panna, milenka, matka, stařena.

A svátek Imbolc patří archetypem dívky – panny přecházející z dětství do ženství.

Nespoutané, nezávislé, divoké a svobodné dívky. Takové, která je ještě sama, patří sama sobě a na své cestě si jde za svými sny a cíli bez omezení, bez partnera a dětí.

V dnešním pochmurném zimním počasí nám možná připadá, že zima je v plné síle, ale přitom je již dobře patrné, jak se světlejší dny pomalu vrací. Přelom mezi zimou a jarem měl kdysi velký význam a svátek byl pod různými názvy slaven různými etniky žijícími na našem území. Hlavní roli při oslavách hrály především ohně a očista domů, neboť oheň byl stále rozhodujícím faktorem v této nepříznivé části roku.

V předvečer keltského svátku Imbolc se vyrábí asymetrický Brigitin kříž. Staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby bylo obydlí chráněno před ohněm, bleskem a bouří. Kříž je opatřen magickým znakem – pětiramenným prutem, znázorňujícím vztyčenou ruku s roztaženými prsty.

První únor byl v celém keltském světě znám jako důležitý svátek roku – Imbolc, později přešel i do křesťanské tradice jako Hromnice. Imbolc byl především slavností keltské bohyně Brigid a slavil se dávno před křesťanstvím, asi 400 let před naším letopočtem.

Venkovský lid 1. únor chápal jako první den jara, a tak oslavoval konec zimy spojený s počínající laktací ovcí, kterým se v této době rodí jehňata. Světlo ohně mělo pro naše prapředky magickou očistnou moc – spálilo vše staré a nečisté a osvítilo temnotu. Dokonce název měsíce únor, Február, pochází z latinského slova Februário, tedy očista.

Brigita je v keltském světě uctívána jako bohyně hojnosti, plodnosti, uzdravování, inspirace, ale je i patronkou kovářů, domácího krbu a chovu ovcí. Podle lidového podání navštěvuje svatá Brigita v tento den domácnosti, žehná lidem a dobytku, proto je do domu symbolicky zvána a někdy je jí připravována i postel s drobnými obětinami a březovou větévkou, kterou má světice oživit jarní přírodu.

Taktéž jsou vytvářeny její panenky, vyrobené ze slámy a oděné do šatů. S panenkou se také koledovalo – takové obchůzky se účastnily především neprovdané dívky v bílém odění. Lidé jim věnovali malé dárky, a tak probíhalo uctění Bohyně v každém domě. Dále byl pleten Brigitin kříž ze sítiny či slámy, jenž měl chránit před špatným počasím

Součástí oslav tohoto svátku bylo také zapalování malých ohníčků před vchodem do domu. Věřilo se, že mají symbolickou moc chránit dům před kroupami a úderem blesku. V tento den se také zhášely všechny ohně v kovárnách. Po vyčištění ohniště je znovu směly zapálit jen mladé dívky-panny, symbolizující bohyni Brigitu. Další variantou tohoto zvyku bylo projít celý dům se zapálenou svíčkou.

. Nesmělo se také zapomenout nechat něco z jídla jako oběť bohům. V období tohoto svátku bývalo také zvykem slavnostně vykonat první jarní orbu. Pluhy se ozdobily barevnými pentlemi, polévaly se pálenkou a byly doprovázeny mladými dívkami. Do brázd se pak vkládaly symbolické oběti bohům – kousky chleba a sýra.

Mezi další zvyky patřil úklid domácností nebo návštěvy u posvátných studánek.

V zemědělství je tento den také významný – věštilo se, jak bude vypadat nadcházející rok, kdy začít s orbou, kdy se bude sít. Dodnes se leckde zachoval zvyk vhazovat do ohně čerstvé jalovcové proutí. Pálení jalovce má ochranitelský účinek a očišťuje domov. Druhý den se pak z jeho popela věští budoucnost.

Květinou tohoto času je pochopitelně sněženka, která byla vždy považována za znamení návratu Bohyně. V Anglii chodily v tento svátek dívky v průvodu bíle oděné s touto květinkou v rukou. Další křehké, avšak mrazu odolné květiny představují bledule, šafrán a talovín zimní.

Imbolc je svátek, který se slaví 1. února. Je zasvěcen mladé Bohyni-Dívce, bohyni Brigit. Imbolc je oslava naděje – příslibu, že život bude pokračovat. Kdysi dávno záviselo přežití zemědělských společenství v tomto drsném zimním období pouze na mléku krav, které o Imbolcu začínaly rodit telata. Teplé bílé mléko je tedy symbolem Brigit a zároveň symbolem naděje.

O Imbolcu se tradičně vykonávají rituály očisty, například koupání v ledové vodě. Můžeme však použít i méně drsné způsoby, třeba teplou bylinkovou koupel.

Dobré je očistit dům – udělat důkladný úklid, probrat staré věci a vyhodit (nebo věnovat) to, co už nepoužíváme, otevřít na chvilku všechna okna a dveře, aby vše staré mohlo „odletět“ pryč. Cílem je očistit prostor a vpustit do něj esenci mladé, energické, krásné bohyně Brighid, která probouzí zemi z dlouhého zimního spánku.

V noci z 31. ledna na 1. února tradičně zapalujeme bílé svíčky a chodíme s nimi po domě a s modlitbou „vnášíme světlo“ (fyzicky i metaforicky) do každého pokoje.

Brigid je bohyní ohně, patronkou léčitelů, ochránkyní domácího krbu a patronkou válečníků. Patří mezi nejuctívanější postavy keltské mytologie a spirituality. Tradičně je spojována s plodností, tvořivostí, léčením, ohněm, ale také s poezií.

• Bohyně ohně a kovářství – patronka kovářů a řemeslníků, představuje tvořivou sílu, která přetváří surový materiál v něco krásného a užitečného.
• Bohyně plodnosti a zemědělství – její energie je spojována s plodností půdy, dobytkem a příchodem jara. Byla uctívána jako ochránkyně úrody a zvířat.
• Bohyně léčení a uzdravování – patronka léčivých rostlin, vody a studánek. Její léčivá energie je symbolem obnovy a regenerace.
• Bohyně umění a poezie – její jméno je často spojováno se slovy a písněmi, které přinášejí moudrost a vizi.
• Ochránkyně domova a rodiny – střeží rodinné krby a domácí pohodu.

• Plamen – symbol ohně, inspirace a tvořivosti
• Studánky a voda – léčení, očista a obnova
• Kříž Brigid – ze slámy nebo rákosí, symbol ochrany, spojení mezi nebem a zemí
• Ovce – symbol plodnosti a příchodu jara

Pro náš oltář můžeme použít onyx, měsíční kámen, karneol, zelený avanturín. Nesmějí chybět sezónní prvky jako jsou květiny (např. tulipány), bílá svíčka, miska s vodou a vykuřovadlo Imbolc.

• Černý onyx – pro ochranu a podporu síly a vytrvalosti
• Měsíční kámen – pro ochranu a lásku, podporu lunárních cyklů a jako ztělesnění ženské energie
• Citrín – talisman hojnosti a prosperity a symbol návratu slunce a světla do našich životů

Najděte si klidný koutek, kde budete sami a nic a nikdo vás nebude rušit. Zapalte si svíčku a meditujte. Soustřeďte se na svoje záměry pro nadcházející období a zaměřte se na plameny jako na symbol světla, které přichází do vašeho života.

Připravte čerstvý chléb a mléko nebo ovesné placky či kaši. Tradiční jídla zahrnují mléčné výrobky, chléb, polévky nebo ovesné placky.

Zapalte šalvěj, tymián, rozmarýn nebo speciální vykuřovadlo Imbolc. Projděte s dýmem celým domovem a očistěte ho od negativní energie.

Na oltář položte předměty spojené s tvořivostí (pero, štětec apod.) a požádejte o požehnání. Poděkujte za hojnost a nové začátky.

Co budete potřebovat: šalvěj, tymián, rozmarýn nebo levanduli v podobě vykuřovacího svazku, svíčky (bílou, žlutou nebo zelenou), misku s vodou.

Zapalte svíčku, zapalte svazek bylin a sfoukněte. Se svazkem a jeho dýmem projděte svůj domov, očistěte ho od negativní energie. Svazkem očistěte misku s vodou, kterou pokropte vstupní dveře pro přivítání nové, svěží energie. Záměrem rituálu je příprava prostoru pro nové začátky.

Co budete potřebovat: svíčku (bílou nebo ze včelího vosku), pokud budete slavit s přáteli, tak si připravte svíčku pro každého z nich.

Zapalte svíčku jako symbol návratu světla a sdílené naděje. Od této svíčky zapalte ostatní svíčky a při tom vyslovte své přání nebo záměr pro nový cyklus. Cílem je posílení vlastních záměrů a podpora růstu.

Co budete potřebovat: květináč, zeminu a semínka.

Při sázení semínek si představte, jak se vaše přání a cíle zakořeňují a postupně rostou. Každý den se o semínka starejte a připomínejte si své záměry. Cílem rituálu je zasít nové cíle a představit si, jak se uskutečňují.

Co budete potřebovat: symboly Brigid – kříž ze slámy nebo trávy, svíčku, mléko, chléb a prostor pro oltář.

Vytvořte jednoduchý oltář, zapalte svíčku a vyslovte modlitbu a poděkování. Nabídněte obětiny – mléko a chléb. Záměrem je požádat o požehnání a podporu v tvůrčí práci nebo při léčení.

Po celém světě existují podobné svátky, které, stejně jako Imbolc, oslavují příchod jara, přechod z temného období zimy k obnově světla a naději.

• Hromnice (křesťanský svátek, 2. února) – symbolizuje přechod zimy k jaru, světlo jako symbol očištění a ochrany
• Čínský nový rok (21. ledna – 20. února) – konec zimy, příchod nového lunárního cyklu, přivolání štěstí a prosperity
• Luperkálie (římský svátek, 15. února) – očista a plodnost, rituály na oslavu příchodu jara
• Pálení Morany (slovanské tradice, březen) – konec zimy, příchod jara, obnova života
• Masopust (únor) – oslava životem a koncem temného období
• Navratri (Indie) – devět dní oslav bohyň, vítězství světla nad tmou, plodnost
• Candlemas (Anglie, 2. února) – návrat světla a božská ochrana
• Groundhog Day (USA a Kanada, 2. února) – Den sviště, předpověď počasí a blížícího se jara
• Nowruz (perský nový rok, 21. března) – oslava jara, očista domovů, nové začátky

Ať už se svátky jmenují jakkoli, spojuje je oslava světla, příchodu jara a s ním spojené plodnosti, nové energie, nových začátků a očisty domovů. Oslavují naději a znovuzrození, jsou připomínkou toho, že po temnotě následuje světlo.

Zbavte se starého, očistěte svoji mysl i prostor kolem vás a přivítejte nové začátky.

Ať ti světlo svítí, ať ti teplé mléko hojnosti přináší naději a ať ti bohyně Brigid žehná na cestě k novým začátkům.

Proč ženy po padesátce žijí déle než kdy dřív a co my?