Zlá babička aneb příběh, který se mohl být o každé z nás!
A začněme od autorky, protože tahle žena je rovnou lahůdkou. Ditta Kůtová se narodila v roce 1965, maluje, ilustruje, píše, chová zvířata, pěstuje ovoce, hospodaří, vychovala tři děti a teď má dvě vnoučata
Zkrátka – žena …
která toho zažila dost na to, aby věděla, o čem píše. Ilustrovala knihy pro děti, ilustrovala pohádky své vlastní maminky, kreslila pro nakladatelství Vyšehrad. Ale román Zlá babička je jiný. Je osobní. Vychází z její skutečné rodinné historie – a to na textu fyzicky cítíte. To se nedá napsat od stolu; to se píše ze střev.
O čem to vlastně je?
Celá rodina ji zná jako „zlou babičku“. Děti se jí straní, vnoučata se bojí, dospělí si o ní šeptají. Ale Ditta Kůtová se ptá: jaký byl její skutečný příběh? A s tou otázkou vás vezme na cestu do jihočeského venkova na přelomu 19. a 20. století, do obce Ločenice a Svatý Jan nad Malší – míst s těžkým vzduchem, tvrdou půdou a ještě tvrdšími osudy.
Hrdinka vyrůstá bez matky, jen s otcem. Zamiluje se, vdá – a pak přijde to, co zná každá žena, která si v mládí o životě něco vysnila a pak zjistila, že realita má vlastní plány. Roky nejistoty. Dramatické zvraty. Každodenní dřina, která nezná víkendy ani dovolenou. A za tím vším – hluboká vnitřní zranění, která se ve tváři projevují tvrdostí, nepřístupností, chladem.
Protože někdy, když to bolí moc, se člověk prostě zavře. A okolí to čte jako zlomyslnost.
Příběh je barvitý, zemitý, živý – nečekejte hygienicky upravené historické drama v krajkových límečcích. Čekejte prach, pot, zklamání i okamžiky, i okamžiky, kdy vás příběh stáhne hrdlo dřív, než stihnete cokoliv namítnout. A Jihočeská krajina není jenom kulisa – je to plnohodnotná postava, která celý příběh drží v hrsti.
Proč si „Zlou Babičku“ přečíst? A proč teď?
Protože vy, dámy po padesátce, máte na tohle přesně ten správný úhel pohledu. Máte za sebou dost života na to, abyste pochopily, proč se žena uzavře. Proč se brání místo toho, aby objala. Proč si raději nasadí pancíř, než aby ukázala, kde ji to bolí.
Tahle kniha není o „zlé babičce“ – je o tom, co ze ženy udělá svět, který ji od začátku neptal, co chce.
A pak je tu ještě jeden důvod. Možná máte svoji vlastní „zlou babičku“ – ve vzpomínkách, v rodinném příběhu, možná i ve vlastním zrcadle v těžkých chvílích.
Tato kniha vám nabídne to, co doopravdy chybí: porozumění bez omlouvání, soucit bez sentimentality. To je vzácná kombinace.
Román je napsaný tak, jak se mluví u kávy – přímě, srdečně, bez zbytečných okrasů. Přečtete ho rychle, ale nezapomenete ho brzy. A je to přesně ta knížka, po které sáhnete, když máte chuť na příběh s duší.
„Nedělej nikomu, co vadí tobě, rozumíš?“ — Zlá babička, Ditta Kůtová
S láskou Daniela 💜
Poznámka pro vás, naše čtenářky: Některé odkazy v článcích mohou být(ale ne všechny!) tzv. affiliate odkazy. To znamená, že pokud si přes ně něco koupíte, může nám prodejce vyplatit malou provizi – bez jakýchkoliv dalších nákladů pro vás! Tyto malé odměny pomáhají udržet tento blog v chodu: pokrýt hosting, nástroje a hlavně – čas, který věnujeme tvorbě obsahu pro vás. Děkujeme, že nás podporujete. Každý klik je pro nás znamením, že to má smysl. 💛
Mohlo by se vám také líbit
Umění mít věci u prdele: Manifest Bohyně
Mluvila jsem s ďáblem. A víš co mi řekl?
