
Ženy, které běhaly s vlky – síla, která tě probudí
Objev knihu, která otevře tvé nitro. Archetypy, mýty a ženská moudrost očima Clarissy P. Estés – čtení pro každou ženu, která nezapomněla cítit.
Ženy, které běhaly s vlky – čtení, které promění tvé nitro (a pohladí vlčici v tobě)
Když otevřeš knihu Clarissy Pinkoly Estés, „Ženy, které běhaly s vlky“, nečteš příběh. Ty ho prožíváš. Ne lineárně. Ne hlavou. Ale duší, tělem a srdcem.
Autorka, psychoanalytička s mexicko-americkými kořeny, se v knize noří do hlubokých vod ženských archetypů, pohádek, mýtů a instinktivní moudrosti, která v nás zůstala i přes tisíce let civilizačního útlumu. Estés připomíná, že každá žena v sobě nosí divokou ženu – La Loba, která ví, cítí, miluje, chrání, zuří i tančí, když přijde její čas.
Tohle není kniha. Tohle je rituál.

Každý příběh v knize slouží jako klíč. Otevírá vrstvu našeho nitra, kterou jsme možná dlouho nechávaly spát. Pohádky jako „Modrovous“, „La Loba“ nebo „Kostlivá žena“ nejsou o princeznách – jsou o ženském přežití, intuici, paměti, cyklech, a hlavně o návratu k sobě.
„Divoká žena je archetyp, síla, entita, ale i niterná pravda každé ženy. Je to naše přirozená podstata.“ – C. P. Estés
Autorka čte příběhy jako terapeuti čtou sny. Každý detail má význam, každá postava zrcadlí část nás samých. Nejde o přímočaré rady – jde o návrat ke kořenům ženské síly.
Malý úryvek, co pohladí duši (bez spoileru):
„Ženy, které běhaly s vlky, rozumějí rytmu Země. Nesnaží se všechno pochopit rozumem. Vědí, že některé věci se cítí. A cítění je druh poznání.“
Tohle je přesně ten druh vět, který ti zůstane v hlavě ještě dlouho po dočtení. Ne jako myšlenka – ale jako pocit. A pocit je přesně to, co se v dnešní době ztrácí.
Pro koho je tahle kniha?
Pro ženu, která něco ztratila a chce to zpět. A i pro tu, která už nechce jen přežívat. Taky pro každou, která tuší, že někde v ní stále žije divokost, svoboda, jas, oheň. Možná je unavená, nebo přizpůsobená. A dost možná zraněná. Ale pořád tady.
Kniha nečteš jako román. Čteš ji po kouskách. Jeden mýtus, pak pauza. Jedno zamyšlení, pak sen. A někdy ji prostě jen položíš na hrudník a chvíli dýcháš.
Proč by si ji měla přečíst každá Velká holka?
Protože svět kolem nás chce, abychom byly „rozumné, klidné, přizpůsobené“. Ale my víme, že pravda leží v příbězích, které pálí jako oheň a hladí jako kožešina. Estés vrací ženám hlas, který je pradávný – a přesto moderní.
Tahle kniha neřeší, co je správně. Pomáhá vzít zpět to, co bylo umlčeno. A to není málo.
Závěrem – čti ji takto:
- S čajem, dekou a klidem.
- Srdcem, ne očima.
- Pomalu. A několikrát za život.
A pokud někdy zapomeneš, kdo jsi, otevři jakoukoli stránku. Divoká žena už ti bude napovídat.
Nespoutaný život a divoká žena jsou dva ohrožené druhy.“ — Ženy, které běhaly s vlky
„Nevkročíš-li do lesů, nikdy se nic nestane a tvůj život nikdy nezačne.“
,,Neúspěch je větší učitel než úspěch.“

