
Robinson Crusoe: První trosečník literatury!
Příběh Robinsona je nejen dobrodružný román, ale i počátek celého žánru robinsonády.
Robinson Crusoe: Trosečník, který inspiroval generace
Před 306 lety, 25. dubna 1719, spatřil světlo světa román, který se stal symbolem dobrodružné literatury a osamělého hrdinství.
„Život a nezvyklá a překvapující dobrodružství Robinsona Crusoea“ od Daniela Defoea vyprávělo příběh muže, který přežil 28 let na pustém ostrově po ztroskotání lodi. A to zdaleka nebylo všechno.
Román se stal okamžitým bestsellerem. Jen během prvního roku vyšel devětkrát, což ve své době znamenalo literární senzaci. Takže nebylo divu, že Defoe už 20. srpna 1719 přidal pokračování, v němž Robinson putuje třeba po Indii, Číně nebo Sibiři. A protože do třetice všeho dobrého, v roce 1720 vyšel ještě třetí díl, tentokrát duchovněji laděný: „Vážné úvahy během života a podivných dobrodružství Robinsona Crusoea.“
Robinsonáda: žánr, který se zrodil na opuštěném ostrově
Defoe svým románem položil základy celému literárnímu žanru. Robinsonáda, jak se tomuto typu příběhů začalo říkat, se brzy rozšířila Evropou jako lavina. Jen v Německu vyšlo do konce 18. století na 100 robinsonád – a víte, co je na tom pikantní? Robinson byl podle Ottova slovníku naučného poloviční Němec.
I u nás v Českých zemích měl příběh o trosečníkovi obrovský ohlas. První vydání vyšlo v roce 1797, ale je zajímavé, že ne přímo z angličtiny, ale z německé adaptace. A tento trend přetrval skoro celé 19. století.
Konečně po anglicku: Robinson a český překlad
Za první věrný překlad z anglického originálu je považováno vydání z roku 1894. Postarali se o ně Antonín Mojžíš a Jaroslav Svákovský, kteří přinesli Robinsona českým čtenářům tak, jak ho Defoe opravdu napsal. A to s ilustracemi Waltera Pageta, který se stal doslova mýtem pro mladého Zdeňka Buriana. Ten si jeho kresby dokonce překresloval do skicáře, když mu bylo 14 let. A jak už to v pohádkách (a velkých životech) bývá, kruh se uzavřel: v 50. letech 20. století vytvořil sám Burian ilustrace k adaptaci Robinsona od J. V. Plevy, kterou zná většina českých čtenářů.
Robinson, můj hrdina …
A co vy, milé čtenářky? Vzpomínáte si, jak jste poprvé otevřely stránky dobrodružství Robinsona Crusoe? Ta směsice zvědavosti a napětí, když se ocitl sám na opuštěném ostrově?
Přiznávám se, že dnes už mám na čtení méně času než dřív. Občas večer místo knihy padnu do postele jako podťatá – však to znáte! Ale dodnes si živě pamatuji, jak jsem poprvé četla o Robinsonovi. Seděla jsem schoulená v křesle, venku pršelo, a já byla duchem na tropickém ostrově, stavěla s ním přístřešek, bojovala o přežití a vyhlížela lodě na horizontu. Úplně jsem cítila horký písek mezi prsty a slyšela šumění palem!
Dlouho byl Robinson mým knižním hrdinou číslo jedna… dokud nepřicválal na scénu jistý statečný náčelník Apačů. Vinetou prostě neměl konkurenci – tedy alespoň do chvíle, kdy jsem objevila další literární poklady.
A co vaši knižní hrdinové z dětství? Držíte jim stále palce, nebo je dávno vystřídali jiní? Nosíte je v srdci jako staré přátele? Vzpomínáte si, jak jste kvůli nim nešly spát, protože „ještě jen tuhle kapitolku“?
Pojďme si společně připomenout kouzlo příběhů, které nás formovaly. Vždyť i když nám přibylo pár (dobře, možná víc než pár) vrásek, ta malá holka, která se kdysi zamilovala do dobrodružných příběhů, je pořád v nás. Jen teď má možná raději pohodlnější křeslo a brýle na čtení… a občas usne po třech stránkách nějaké motivační knihy. Ale to nevadí – Robinson s Pátkem na nás počkají do zítřka!

