Internet ! Pamatuju si na dobu, kdy neexistoval…

a pak na dobu, kdy se stahoval jeden obrázek půl hodiny a charakteristický zvuk modemu byl hudbou pro uši 😂

Pro naši generaci- generaci velkých holek, která zažila internet od jeho plenek, je to nostalgie. Pojďme se podívat na pár zajímavostí, které už se dneska tak často nevidí.

• První data: Internet, tehdy ještě pod názvem ARPANET, začal psát svou historii 29. října 1969. Zpráva měla znít „LOGIN“, ale systém se po odeslání písmen „L“ a „O“ zhroutil. Takže první slovo v dějinách internetu bylo vlastně jen „Lo“.
• WWW (World Wide Web): Málokdo ví, že to není to samé jako internet. Internet je fyzická síť, zatímco WWW je systém propojených dokumentů. První webovou stránku spustil Tim Berners-Lee 6. srpna 1991. Byla o projektu WWW a vysvětlovala, jak web funguje.
• Československo na síti: Naše země se k internetu připojila 13. února 1992 na ČVUT v Praze. Rychlost připojení byla 19,2 kb/s. Pro představu, stahování dnešního MP3 souboru by trvalo celé hodiny.

Když se řekne prvních pět, tak u internetu to není tak jednoduché. Neexistuje žádný „oficiální“ seznam, ale můžeme se podívat na zajímavé prvotiny:

• První webové stránky: Po prvním webu v CERNu (info.cern.ch) následovaly brzy další. Byly to hlavně akademické stránky a stránky pro výzkumníky, které se snažily představit nové možnosti sítě.
• První prodané věci: Mnoho internetových historiků se shoduje, že první věcí, která byla prodaná na e-commerce platformě, byla gramofonová deska kapely Sting. Prodána byla v roce 1994 na webu NetMarket. Na eBayi to pak byla poškozená laserová ukazovátka za 14,83 dolarů v roce 1995. Kupující byl sběratel, takže to nevadilo.

První internetové podvody (hoaxy): Jedním z prvních a dodnes se vracejících hoaxů je tzv. „Nigerijský princ“, který slibuje obrovské bohatství, pokud zašlete malou částku pro vyřízení převodu. Tento typ podvodu, známý jako „Scam 419“, se objevil už v 90. letech v e-mailech. Další rané podvody byly třeba falešné slosování o auto nebo odhalení tajemství, jak „zbohatnout online“.

• Vytáčené připojení: Ten zvuk, když se modem snažil připojit, je pro mnohé nezapomenutelný. A co teprve, když jste zapomněli, že jste online, a někdo z rodiny zvedl sluchátko a hovor se přerušil!
• Počítadlo návštěv: Na každé webové stránce, která chtěla být „moderní“, nesmělo chybět primitivní počítadlo, které ukazovalo, kolikátý jste na stránce. Bylo to něco jako status symbol.
• Blink tag a Gif animace: Stránky plné blikajícího textu a nevkusných, neustále se hýbajících obrázků byly naprosto běžné. Dnes je to naštěstí dávno pryč, ale tehdy se to považovalo za vrchol webového designu.

Dnešní Google zdaleka nebyl první. První vyhledávací nástroje vypadaly úplně jinak a byly spíše katalogy webových stránek.

• Archie (1990): Nejednalo se o vyhledávač webových stránek (protože tehdy web ještě nebyl), ale o nástroj pro indexaci souborů na FTP serverech. Uživatelé ho používali k vyhledávání softwaru.
• Aliweb (1993): Byl to jeden z prvních skutečných vyhledávačů, ale jeho fungování bylo dost primitivní. Aby se tam stránka objevila, museli ji majitelé stránek přihlásit a poslat s popisem. Žádní roboti, žádné automatické procházení!
• Yahoo! (1994): Původně vznikl jako katalog webových stránek, který ručně vytvářeli dva studenti ze Stanfordu, Jerry Yang a David Filo. Nazvali ho „Jerry and David’s Guide to the World Wide Web“. Později se z něj stal plnohodnotný vyhledávač a jedna z nejpopulárnějších firem 90. let.
• Google (1998): Larry Page a Sergey Brin přišli s novým revolučním algoritmem PageRank, který řadil stránky podle jejich důležitosti (podle počtu a kvality odkazů, které na ně vedou). To byla revoluce, která odstartovala vzestup Googlu.

Před Amazonem a Alibabou se na internetu obchodovalo, ale spíše na malé a primitivní úrovni.

• Pizza Hut (1994): Stala se jednou z prvních firem, která nabídla online objednávání jídla. Jejich systém se jmenoval PizzaNet a v té době byl technologickým zázrakem.
• Amazon (1995): Jeff Bezos založil firmu, jejímž cílem bylo stát se „největším knihkupectvím na Zemi“. Brzy ale pochopil, že internet má potenciál pro prodej čehokoliv.
• eBay (1995): Původně nazvaný AuctionWeb, byl založen Pierrem Omidyarem jako místo pro prodej starožitností jeho snoubenky. V první nabídce, jak jsme si řekli, bylo rozbité laserové ukazovátko. eBay popularizoval aukční prodej na internetu.

Dnešní giganti jako Facebook a Instagram měli své předchůdce, kteří položili základy pro online komunity.

• Classmates.com (1995): Tato stránka umožňovala lidem najít své staré spolužáky ze střední školy a vysoké. I když se nejednalo o sociální síť v dnešním slova smyslu (žádné lajky, žádné zdi), položila základy propojování lidí online.
• Six Degrees (1997): Bývá označována jako první skutečná sociální síť. Umožňovala vytvářet si profily, seznamy přátel a propojovat se s lidmi. Vydržela ale jen do roku 2001.

Je vidět, že mnoho dnešních služeb má své kořeny v jednoduchých nápadech, které se postupně rozvinuly do obrovských globálních firem. Co vás z toho nejvíce překvapilo?

Internet na počátku byl divoký západ – místo, kde se rodily digitální sny a bizarní nápady. Zatímco první e-shopy se snažily prodávat pizzu nebo knihy a sociální sítě vypadaly jako chat s ošklivými smajlíky, hráči už tenkrát objevovali, jaké to je, když se digitální svět otevře dokořán. Co vše umí počítačové hry !

Tehdy ještě nešlo o epické bitvy ve World of Warcraft, to bylo až v roce 2004!

Ale hry jako Doom nebo Quake přepsaly pravidla a ukázaly, že nejlepší je si to s kamarádem rozdat na síti. Žádné davy, jen ty a on. O chvíli později přišly tituly jako Ultima Online a EverQuest, které ukázaly, že internet může být obrovské hřiště s tisíci lidmi najednou.

Byl to pravěk, plný pomalého připojení, ale zato s neuvěřitelnou průkopnickou radostí, která se táhla až k fenoménu zvanému WoWko. A tak se zatímco jedni učili, jak si objednat boty, druzí už zabíjeli draky.

jeden procentní bod z celkového obsahu internetu je pro češtinu opravdu obrovské číslo. Pojďme se na to podívat z různých úhlů pohledu, abychom si to dokázali lépe představit.

• Globální srovnání: Pokud byste vzal celkový počet uživatelů internetu na světě (který se odhaduje na více než 5 miliard), počet českých uživatelů představuje jen nepatrný zlomek. Přesto se česky tvoří obsah, který je schopen vyplnit celé jedno procento internetu. To je obrovské množství textu, videí, obrázků, stránek, aplikací a databází.
• Srovnání s jinými jazyky: Mnoho jazyků s mnohem větším počtem mluvčích (například indonéština, bengálština nebo portugalština) nemá na internetu takovou digitální stopu. To ukazuje na vysokou digitální gramotnost a aktivitu české internetové komunity.

---

Proč se to děje?

Existuje několik důvodů, proč je česká internetová scéna tak bohatá a aktivní:

• Historie a přístup k internetu: Česká republika má dlouhou historii v oblasti IT a relativně brzy získala přístup k internetu. V porovnání s mnoha jinými zeměmi se internet v Česku rozšířil velmi rychle a stal se běžnou součástí života.
• Vysoká úroveň vzdělanosti: Vzdělávací systém v Česku klade důraz na technické obory a digitální dovednosti, což podporuje tvorbu online obsahu.
• Malý, ale kompaktní trh: Český trh je dostatečně velký, aby se vyplatilo vytvářet lokalizovaný obsah (přeložené weby, aplikace, atd.), a zároveň dostatečně malý na to, aby se tvůrci a firmy znali a mohli snadno spolupracovat.
• Kulturní a společenská otevřenost: Češi se obecně nebojí experimentovat s novými technologiemi a jsou ochotní sdílet informace a tvořit komunity online, což vede k neustálému růstu obsahu.

Pokrok nezastavíš … a my toho rozhodně chceme ještě využít!

Nový život po 50 očima umělé inteligence: