Bůh Pan měl svátek 18. května – pozdě, ale přece!

V hlubokých lesích starého Řecka vládl Pan – divoký, chlupatý, s rohy na hlavě a panovou flétnou v ruce. Bůh pastýřů, přírody, smyslů… a také smutku.

Pan měl polozvířecí podobu – byl porostlý srstí, měl rohy, kopyta a ocas. Ostatní bohové jím pohrdali a tak z Olympu odešel do Arkádie. Zde žil ve společnosti horských nymf, Satyrů a boha vína Dionýsa.

Pro čarodějky a ženy spojené s přírodou je Pan víc než jen mytologická postava. Je to symbol mužské energie v její ryzí, živočišné, a přesto citlivé podobě.

Pan se nešťastně zamiloval do krásné nymfy Syrinx. Ona ho ale odmítla a prchla do bažin, kde se nechala proměnit v rákos. Když Pan dorazil a zjistil, co se stalo, vzal stébla toho rákosu… a vytvořil flétnu, která od té doby hraje jen teskné melodie.

Tohle není jen příběh o odmítnutí. Je to archetyp – mužská duše, která miluje, ale nedostane zpět. A tak tvoří.
Pan netrestá. Pan cítí. A právě proto zůstal v ženském srdci jako symbol něhy, vášně, touhy i zranitelnosti.

Pan není démon. Je zrcadlem touhy, bolesti a instinktu.
Je to hlas přírody, který šeptá v tichu lesa… a možná i v tobě.

Ačkoliv byl Pan veselý a svobodomyslný bůh, rozhodně nebyl neškodný.
Kdo ho totiž vyrušil ze spánku, nebo ho překvapil při toulkách lesem, poznal jeho temnější stránku.
Pan se v takové chvíli rozkřičel tak hrůzostrašně, že dokázal vyděsit i toho nejodvážnějšího.
Z tohoto chování vzniklo i dnešní slovo „panika“ – ten nečekaný, mrazivý strach, který nás přepadne bez varování.

A možná i dnes, když v lese náhle ztichne vítr a srdce se ti rozbuší…
možná jsi právě vešla do Panova ticha.

V novopohanských tradicích slavíme Panův svátek 18. května – jako den divoké přírody, mužské síly a návratu ke kořenům.

V tarotu bývá Pan spojován s kartou Ďábel – ne jako démon, ale jako připomínka naší instinktivní, smyslové a přirozené podstaty.

V keltské tradici se objevuje jako Zelený muž – tvář lesa, cyklu života a smrti

Protože každá žena v sobě nese touhu po spojení – s přírodou, se sebou, ale i s mužským archetypem, který je divoký a přesto citlivý.
Pan není buran. Není hrdina z reklamy. Je to mužská energie, která mluví flétnou. A v tichu dokáže slyšet srdce.

Při poslechu flétny si dnes připomeň, že i ztracená láska může dát vzniknout něčemu krásnému. A že i bolest může mít svůj vlastní hlas.

🕯️ Tip pro dnešní den:

Zapal si svíčku. Pusť si tichou flétnovou hudbu. A vzpomeň si na všechno, co jsi kdy cítila – ale nikdy nedořekla.
Možná je to právě Pan, kdo tě slyší.