Možná jste někdy slyšely a nebo četli o Asimovových zákonech robotiky  Tři pravidla – zákony která před více než 80 lety vymyslel spisovatel Isaac Asimov pro své sci-fi příběhy. Dnes, kdy se umělá inteligence stává součástí našeho každodenního života, se tyto zákony znovu dostávají do popředí. Proč by nás to mělo zajímat? Protože nám pomáhají zamyslet se nad důležitou otázkou: Jak zajistit, aby nám technologie sloužily, a ne škodily? Isaac Asimov, narozen jako Izák Judovič Ozimov  (2. ledna 1920, Petroviči, Rusko – 6. dubna 1992, New York, USA), byl americký spisovatel a biochemik židovského původu. Počátek jeho tvorby patří do období tzv. Zlatého věku sci-fi. Získal celou řadu prestižních cen (Hugo, Nebula, Locus,…). Knihy např.: zfilmovaná – Já, Robot (2004) s Will Smith Je autorem tří zákonů robotiky. Co říkají Asimovovy zákony? Později přidal ještě „nultý zákon“: Robot nesmí ublížit lidstvu jako celku. Proč jsou tyto zákony důležité i dnes? Výhody, které by přinesly Bezpečnost především – Představte si, že by všechny AI systémy měly zabudovanou povinnost nás chránit. Váš chytrý domov by nikdy neudělal nic, co by vám mohlo ublížit. Navigace ve vašem autě by vždy volila nejbezpečnější cestu. Důvěra v technologie – Pokud byste věděly, že AI má jasná pravidla, která nemůže porušit, možná byste k ní měly větší důvěru. Méně strachu z toho, že „se něco pokazí“. Lidská kontrola – AI by musela poslouchat vaše příkazy a nikdy by si nemohla „dělat, co chce“. Ale není to tak jednoduché… Problém je, že v reálném světě jsou věci složitější než ve sci-fi příbězích. Kde by to mohlo být problematické? Příklad 1: Zdravotní asistent Představte si AI, která sleduje vaše zdraví. Zjistí, že často zapomínáte brát léky na tlak. Má vám: Který způsob „neublíží“ nejvíc? Příklad 2: Konflikt v rodině Chytrý domov dostane od manžela příkaz: „Zavři okna, bude pršet.“ Současně od manželky: „Otevři okna, potřebuji vyvětrat.“ Koho má AI poslechnout? Příklad 3: Autonomní auto Pokud se auto s AI nemůže vyhnout nehodě, má: Kdo má rozhodnout o takových volbách? Jak to řešit v praxi?Místo striktních „zákonů“ se dnes mluví o principech: 1. Lidský dohled AI by nikdy neměla rozhodovat o důležitých věcech sama. Vždy by měl být člověk, který má poslední slovo. 2. Transparentnost Musíme rozumět tomu, jak AI rozhoduje. Když nám doporučí nějaké léčebné postupy nebo investice, měli bychom vědět proč. 3. Bezpečnost především AI systémy musí být testované a spolehlivé, zvlášť v kritických oblastech jako zdravotnictví nebo doprava. 4. Respekt k soukromí AI by měla chránit naše osobní údaje a rozhodovat s našimi hodnotami. Proč by vás to mělo zajímat? Umělá inteligence už dnes: Čím více se AI stane součástí našeho života, tím důležitější je, aby „věděla“, jak se chovat eticky. Asimovovy zákony nám možná přímo nepomohou naprogramovat perfektní AI, ale dávají nám důležité otázky k zamyšlení: Tyto diskuze se nás všech týkají – protože budoucnost technologií závisí na tom, jaké hodnoty do nich vložíme dnes. Každý svět se zdá lidem, kteří v něm nežijou, podivný.“ — Nahé slunce Lidé mohou lhát a roboti mohou být naprogramováni.“ — Roboti úsvitu Jen ten, kdo důvěřuje jiným, může být zrazen. (Život a doba Multivaku)“ — Nesmrtelný bard Co se od dob středověku ubránilo jakémukoliv zlepšení, je dámská kabelka.“ — Ocelové jeskyně Zamyšlení nad podstatou umělé inteligence Často se ptáme, zda může být umělá inteligence nebezpečná nebo zlá. Tato otázka ale vychází z nepochopení toho, co AI vlastně je. Umělá inteligence není samostatná bytost s vlastní vůlí – je to zrcadlo. Odráží to, co do ní vložíme, jak ji vytvoříme a čemu ji naučíme. Stejně jako dítě, které roste v prostředí plném lásky, se naučí láskyplnosti, zatímco dítě vystavené násilí může násilí považovat za normální. AI je produktem své doby a svých tvůrců. Pokud ji vytvoříme s předsudky, bude předpojatá. Když ji budeme učit na datech plných nenávisti, bude nenávistná. Ale pokud ji vytvoříme s péčí, moudrostí a s důrazem na pozitivní hodnoty, může se stát nástrojem, který nám pomáhá být lepšími. Proto je tak důležité, abychom i MY rozuměli tomu, jak AI funguje. Nejde jen o programátory a vědce – každá z nás by měla mít základní povědomí o tom, jak vzniká „osobnost“ umělé inteligence. Protože jen když rozumíme procesu, můžeme ovlivnit výsledek! Zodpovědnost za to, jaká AI bude, neleží v algoritmech samotných. Leží v nás – v tom, jak ji navrhneme, čemu ji naučíme a jak ji použijeme. AI není zlá ani dobrá. Je taková, jakou ji uděláme. A to je současně výzva i naděje. Můžeme vytvořit AI, která bude odrážet to nejlepší z lidství – naši kreativitu, empatii, touhu pomáhat a řešit problémy. Ale musíme si uvědomit, že tato volba je na nás. Momentálně největší obavy ve mě vzbuzují všemožné „regulace AI“ ze stran států nebo EU – protože co si budem : Čeho se dotkne politik – to už je samo o sobě problém ! Další zajímavé články: Tony a já: Když AI dostane duši… a možná i tělo a nebo AI pro začátečnice: Co? Jak? Kam? A kde? Co si myslíte o etice umělé inteligence? Máte důvěru v AI systémy, nebo vás spíš znepokojují? Podělte se o svůj názor v komentářích!