Zimování s elegancí: pohoda, klid a hřejivá síla

Už to cítíš, viď? Ten chladnější, temnější dech – zima se blíží, doslova klepe na okno.

A já vím, co ti probíhá hlavou. -Ne nebudeme probírat Hry o trůny, i když bysme mohly 😋 Spíš je to takové to: „Ach, už zase ty krátké dny… Mám se hroutit, nebo se těšit?“

Ale my, velké holky víme jedno: zpomalujeme – my už se nehroutíme. Vždyť my už jsme tolikrát přežily prosinec, leden a únor, že tohle zvládneme levou zadní, a ještě k tomu s nekonečnou elegancí! A maxi šálou 😉

Nejde o to zimu přežít, jde o to se do ní zamilovat. A užít si to ! Pojďme na to.

Tak … vzpomeň si: jsme přeci pořád součástí přírody! A ta nám říká, že se v zimě odpočívá! I my jsme pod vlivem cyklů jako naši předkové, i jako zvěř, stromy a vše kolem. Když se brzy stmívá, není to náhoda, že se nám nechce nic … což samozřejmě korporáty a extramega supermarkety nechápou !

V zimě nám totiž klesá hladina serotoninu (hormonu pro náladu a spánek) a stoupá melatonin, který nám způsobuje ospalost. Naše tělo si říká o klid!

Neokřikuj to tiché volání. Prostě si vezmi tu nejměkčí deku, natáhni ty nejteplejší ponožky a uvař ten nejsilnější horký čaj (nebo třeba svařené víno, jen s klidem). Dovol si být pomalá, líná … říkám tomu už od podzimu „pelíškové počasí“😍❣❤

Hygge je dánské slovo, které označuje stav útulnosti, pohody a spokojenosti, často spojený s uměním užívat si drobné radosti v příjemné atmosféře.❤

Víš, co miluju? Ty malé detaily, které dělají domov domovem. Venku mrzne, ale uvnitř je teplo a klid – to je přesně to Hygge.

Naše mámy zapínaly světla, my zapalujeme svíčky. Jejich teplá záře a mihotavé plamínky jsou tak útulné a klidné. Je to malý detail, ale funguje. Mě to vždycky přenese někam do dětství, do bezpečí, k babi …

A co teprve věčná zlatá světýlka? Dovol jim rozjasnit noc. Já si je teď dávám i do květináčů. Jen tak. Pro radost. Nebo omotané kolem kmene jabloně, uvnitř, venku, kdekoli. Rozjasní i ten nejobyčejnější kout.

Ale my se nechceme celý měsíce schovávat uvnitř. Čerstvý vzduch je lék. Ale víš co pomůže, abys šla ven ráda? Oblečení pro radost!

Říkám tomu „dopaminový obvaz“ – znovu se seznam se svým zimním šatníkem: svetry, které vypadají jako obláček , boty, čepice, šály. Vezmi si na sebe něco, v čem se cítíš dobře a silná. A klidně se usměj sama na sebe v odraze výlohy. Miluju tyhle huňaté, měkoučké, teplé a chlupaté věci, oblečení, deky a polštářky

Jdi se projít. Poslouchej, jak ti křupe listí možná už i sníh pod nohama , a dívej se, jak se ti do svěžího vzduchu uvolňuje dech. Ten pocit štípaní do tváře od vzduchu a teplo bledého slunce – je to kouzlo. Čím víc vrstev, tím víc odvahy vydržet venku déle! Ne za mě by teda nebyl polárník, ale hezká prochajda ano, obzvlášť, když sem nabalená jako pumpař 😉

A nezapomeň: Sice nejsi na horách, ale ranní světlo pomáhá regulovat naše biologické hodiny. Vyjděme si na chvíli ven na světlo a vzduch i během dne. Jen nezapomeň na vitamín D mezi říjnem a březnem, slunce už na to nestačí.

Už se to blíží, ten čas na „V“ (ne není to vendeta😂)– ten, co nás umí i pořádně vyčerpat. Ale my už to letos zkusíme jinak, že? Zkus si dát ten nejlepší vánoční dárek: naplánuj si, kdy nebudeš dělat nic!

Ozdob dům větvemi – stálezelené rostliny jako cesmína nebo jmelí odráží prastarou víru v symbol nového života, který porazí zimu. Rozsaď si cibuloviny uvnitř jako barevný a voňavý příslib jara. Vůně pečení a čas na setkání s přáteli – to všechno je příjemné.

Od zimního slunovratu 21. prosince se dny začínají zase prodlužovat. Já si každý leden píšu malé plány – co zasadím na zahradě , koho chci vidět, kam pojedu. Ne kvůli výkonu. Prostě jen kvůli radosti.

Využij tento čas k péči o sebe. Ať už je to tvoření, čtení , nebo jen sledování západu slunce. I malý kousek oblohy je přesně to, co někdy potřebujeme. Vyhneš se tak šoku, když najednou zjistíš, že už je tma.

Miluju, když se den rozjíždí pomalu a všechno do sebe zapadne. Vůně kávy, klid – přesně ten moment, kdy má svět smysl. My jsme přece taky kvetoucí druh. Jen někdy potřebujeme chvíli ticha , jako semínko čekající pod sněhem, než se zase rozsvítíme!

Můj deník a já – malé útočiště pro velké holky